Národní sít Zdravých měst, obcí a mikroregionů ČR (NSZM ČR)

Zdrava mestaV roce 1988 iniciovala OSN - Světová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt Zdravé město (WHO Healthy Cities Project), ke kterému přizvala  nejvýznamnější evropské metropole. Během patnácti let se do projektu zapojilo 1300 Zdravých měst, obcí a regionů ve 30ti evropských zemích. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v České republice. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR), která dnes zastřešuje stovky měst, menších obcí, kraje i mikroregiony – celkově 800municipalit a 1,6 milionů obyvatel. NSZM ČR je v současné době jedinou asociací municipalit v ČR, která má ve svém statutu systematicky podporovat praktickou realizaci hodnot: udržitelný rozvoj, zdraví a kvalita života v podmínkách měst, obcí a regionů. Společným návodem pro postup měst, obcí a regionů se od roku 1998 stala metodika „Česká Brána 21“, na které NSZM ČR spolupracuje se širokým spektrem odborných partneru, zejména s Universitou Karlovou. Metodika byla podpořena UNDP a získala titul Světový projekt EXPO 2000 v Hannoveru. Vlivem metodiky vznikla ve členských městech, obcích a regionech v krátkém časovém sledu řada místních Agend 21 (MA21), aplikací dokumentu Zdraví 21, místních akčních plánů zdraví a životního prostředí (LEHAP) v rámci strategického rozvoje a se širokým zapojením veřejnosti.

Co jsou Zdravá města, obce, regiony

„Zdravé město, obec, kraj, mikroregion“ je prestižní označení pro municipalitu, která je aktivně zapojena do mezinárodního Projektu Zdravé město (obec, region) pod patronací OSN. V rámci jednotlivých států Evropy vznikají národní sítě, které mezi sebou spolupracují.

Ačkoliv Zdravé město, obec, region má organizační zázemí úřadu, není pouhou „úřední aktivitou“. Je zejména projektem komunitním - otevírá prostor pro posilování aktivity a zájmu obyvatel.
„Zdravou" může být municipalita, která se systematicky a dlouhodobě zabývá zdravím, kvalitou života a udržitelným rozvojem - a využívá názory svých obyvatel . Nejedná se tedy „pouze" o stav životního prostředí, ale také o životní styl lidí a odpovědnost vůči budoucím generacím.

Principy OSN a EU pro Zdravé municipality 

Zdravé město, obec, kraj, mikroregion“ je prestižní označení pro municipalitu, která je aktivně zapojena do mezinárodního Projektu Zdravé město (obec, region) pod patronací OSN. V rámci jednotlivých států Evropy vznikají národní sítě, které mezi sebou spolupracují.

Ačkoliv Zdravé město, obec, region má organizační zázemí úřadu, není pouhou „úřední aktivitou“. Je zejména projektem komunitním - otevírá prostor pro posilování aktivity a zájmu obyvatel.

„Zdravou" může být municipalita, která se systematicky a dlouhodobě zabývá zdravím, kvalitou života a udržitelným rozvojem - a využívá názory svých obyvatel . Nejedná se tedy „pouze" o stav životního prostředí, ale také o životní styl lidí a odpovědnost vůči budoucím generacím.

Přínos členství v NSZM ČR 

  •  Zastřešení významnou mezinárodní autoritou (OSN-WHO).
  • Principy a doporučení EU a OSN pro strategický rozvoj.
  • Informace, služby k finančním zdrojům (dotace, fondy EU).
  • Síťová spolupráce, výměna zkušeností v ČR i zahraničí
  • Pomoc při zpracování kvalitní strategie rozvoje.
  • Spolupráce s odbornými partnery v ČR i zahraničí.
  • Vizitka vůči zahraničí.


Dokumenty, o které se Projekt Zdravých měst či regionů opírá:

AGENDA 21

Agenda 21 (neboli program pro 21. století) odráží celosvětový konsensus a na nejvyšší úrovni přijatý politický závazek ke spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje. Dokument Agenda 21 byl přijat na summitu OSN v roce 1992 v Rio de Janeiru. V roce 2002 proběhl navazující summit Rio+10 v Johannesburgu. Lokální neboli místní Agenda 21 (LA21, MA21) je založena na komunitním strategickém plánování a dotýká se udržitelného rozvoje města, obce či regionu (tj. rovnováhou mezi hlavními oblastmi rozvoje: sférou hospodářského rozvoje, sférou sociálního rozvoje a oblastí životního prostředí). V procesu je nezbytná účast veřejnosti a otevřený typ spolupráce mezi jednotlivými subjekty, jako jsou veřejná správa, nevládní organizace, podnikatelské subjekty, účelová zařízení, zájmové skupiny, věda a výzkum i laická veřejnost

ZDRAVÍ 21 (HEALTH 21)

Evropská strategie Světové zdravotní organizace (WHO) do roku 2015:

Cíl 1. Solidarita pro zdraví v evropském regionu
Cíl 2. Spravedlnost ve zdraví
Cíl 3. Zdravý začátek života
Cíl 4. Zdraví mládeže do 18 let
Cíl 5. Zdravé stárnutí
Cíl 6. Zlepšení duševního zdraví
Cíl 7. Snížení výskytu přenosných nemocí
Cíl 8. Snížení výskytu neinfekčních onemocnění
Cíl 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy
Cíl 10. Zdravé a bezpečné životní prostředí
Cíl 11. Zdravější životní styl
Cíl 12. Snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem
Cíl 13. Podmínky a příležitosti pro zdraví
Cíl 14. Multisektoriální odpovědnost za zdraví
Cíl 15. Integrovaný zdravotní styl
Cíl 16. Řízení v zájmu kvality péče
Cíl 17. Financování zdravotnictví a rozdělování finančních zdrojů
Cíl 18. Rozvoj lidských zdrojů v zájmu zdraví
Cíl 19. Výzkum a znalosti v zájmu zdraví
Cíl 20. Mobilizace partnerů pro zdraví
Cíl 21. Politika a strategie v zájmu zdraví pro všechny

NEHAP ČR / LEHAP (Akční plán zdraví a životního prostředí - národní / místní)
Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (NEHAP ČR) je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. EHAPE byl přijat na druhé konferenci ministrů životního prostředí a zdravotnictví v červnu 1994 v Helsinkách, opírá se o metodiku WHO.
NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví.

Na základě rozboru příčin nemocnosti a úmrtnosti a potenciálního ohrožení společnosti byly stanoveny hlavní zdravotní problémy:
1. srdeční cévní choroby,
2. nádorová onemocnění,
3. úrazy,
4. narušování přirozené obměny populace,
5. patologické změny imunity,
6. duševní nemoci,
7. drogové závislosti,
8. HIV/AIDS a jiné významné infekce,
9. vrozené a systémové vady dětí.

Na základě rozboru rizik spojovaných s vysokou nemocností a úmrtností byla jako priorita stanovena změna životního stylu, a to zejména ve smyslu:
10. pozitivní změny výživových zvyklostí,
11. snižování prevalence kuřáctví,
12. omezování a zvládání nadměrného stresu,
13. zlepšení reprodukčního zdraví,
14. snížení spotřeby alkoholu,
15. optimalizace pohybové aktivity.

problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru:
16. ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů,
17. ochrana ozónové vrstvy Země,
18. ochrana biologické a krajinné rozmanitosti,
19. zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životného prostředí.

Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit:
20. postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi,
21. pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi,
22. pokračující obnova území devastovaných hornickou činností,
23. zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti).