Přírodní park Rakovecké údolí
Rakovecké údolí je jedním z nejkrásnějších údolí Drahanské vrchovině. Svojí rozlohou (1270 hektarů) je zároveň i jedním z největších údolí kaňonovitého charakteru na Drahanské vrchovině. Začíná pramennou oblastí potoka Rakovce pod obcí Jedovnice a pokračuje zhruba deset kilometrů kolem jeho břehu po obec Račice.
Rakovecké údolí vzniklo jako příkopová propadlina (poklesla část zemského povrchu podél dvou zlomů) vlivem alpínského (saxonského) vrásnění ve svrchním miocénu (torton). Místní horniny pocházejí většinou z Vysočiny, odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého moře. Můžeme zde možné najít otisky prvohorních kapradin, přesliček a plavuní. Časté jsou i otisky mlže Posidonia becheri.
Rakovecké údolí je okrajovým zářezem na jihovýchodě Drahanské vrchoviny. Taková okrajová údolí jsou pro Drahanskou vrchovinu charakteristická. Z hlubších partií moří pochází místní droby, vzniklé zpevněním kulmského mořského pískovitého sedimentu. Slepence vznikly tak, že alochtonní fluviální materiál z Českého masívu, tzn. valouny ruly a granitu, byl snášen do předhlubnového moře (KLVAC & BURIVAL 2003). Zvětraliny z těchto hornin tvoří na svazích údolí suťová pole (kamenná moře). Významné byly dvě tercierní (baden) transgrese, které zde deponovaly dvě vrstvy jílovitých sedimentu, mezi nimiž jsou zvodnělé šterkopísky. Díky tomu zde mohou být využívány artézské prameny (CHLUPÁC & al. 2002).
Přírodní park Rakovecké údolí patří mezi oblasti s velmi zachovalými lesy. Na svazích je vyvinuta, pro Drahanskou vrchovinu výjimečná, teplomilná doubrava s ojediněle vtroušenými teplomilnými keři. Současná flóra je středně bohatá. Druhově převládají zástupci středoevropských listnatých lesů. Z Karpat sem přesahují chrastavec doubravní (Knautia drymeria), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a kakost hnědočervený (Geranium phaeum), které zde mají mezní výskyt. V nejvyšších a inverzních polohách jsou zastoupeny i submontánní druhy. V lesích je to např. udatna lesní (Aruncus vulgaris), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), devětsil bílý (Petasites albus), věšenka nachová (Prenanthes purpurea) a růže alpská (Rosa pendulina). Na loukách jsou typické druhy upolín nejvyšší (Trollius altissimus), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hadí kořen větší (Bistorta major), stařinec potoční (Tephroseris crispa), kuklík potoční (Geum rivale), dříve i rozchodník pýřitý (Sedum villosum) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Exklávní lokalitu zde mají některé rašeliništní druhy, např. boreokontinentální suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Podél teplejšího jihovýchodního úpatí se táhne pruh lokalit xerotermní flóry. Zde se vyskytují druhy ponticko-panonské až ponticko-jihosibiřské, např. ostřice nízká (Carex humilis), ostřice Micheliova (Carex michelii), len žlutý (Linum flavum), koniklec velkokvetý (Pulsatilla grandis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a růže galská (Rosa gallica).
V bioregionu je poměrně dobře zachovaná fauna přirozených bučin, ojediněle se vyskytují fragmenty rašeliništní fauny. Na východním okraji pronikají do nižších poloh teplomilné druhy (myšice malooká, ježek východní), v chladnější části bylo naopak zjištěno rozmnožování netopýra severního.
Rakovecké údolí je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce. Potok zde protéká široce otevřeným údolím s asymetrickým příčným profilem. V jeho chladné, čisté a kyslíkem bohaté vodě našla domov zvláštní živočišná společenstva. Nejpočetnější živočišnou skupinu tohoto prostředí tvoří bezobratlí (červi, mlži, korýši a vodní larvy hmyzu), kteří se udržují většinou na kamenitém dně pomocí různých příchytných ústrojí. Z ryb se v potoce prohání pstruh obecný a vranka obecná. Z ptáků se vyskytuje ledňáček říční, skorec vodní, loví zde i vzácný čáp černý. Z šelem našly kuna lesní, jezevec lesní a liška obecná, z denních dravců káně a krahujec obecný, z nočních sýček obecný, kalous ušatý a puštík obecný. Spárkatou zvěř zastupuje prase divoké, muflon a jelen evropský.
Prameny:
Diplomová práce Epigeičtí střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) vybraných stanovišť v horní části údolí Rakovce, Petr Horák, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie, 2008.
