Studánky Drahanské vrchoviny

Studánky jsou významným krajinotvorným prvkem, který odráží náš přístup ke krajině a zájem o její historii. Většina současných studánek na území mikroregionu Drahanská vrchovina byla vybudována jako zdroj pitné vody lesníky a sedláky zejména v první polovině 20. století. V druhé polovině 20. století docházelo ke snižování významu studánek a k jejich postupné devastaci. Zejména lesní studánky trpěly nedostatkem péče a nevhodným hospodařením v lesích. Pokud studánka zůstala zachována až do současnosti, její kvalitu silně ovlivňuje stav okolního prostředí a jeho znečištění.

Mikroregion Drahanská vrchovina zaujímá území, které přísluší převážně  krajinnému celku označovanému jako Drahanská vrchovina. Zasahuje ale rovněž do Vyškovské brány, která spojuje úvaly Dyjsko-svratecký a Hornomoravský. Tato skutečnost se výrazně podílí na přírodních poměrech. Region patří díky své geologické stavbě mezi oblast s nejsilnější pramennou činností na Drahanské vrchovině vůbec. Prameny jsou většinou puklinové, středně vydatné a neperiodické. Navíc se nacházejí z velké části v lesním prostředí. Jejich nedostatečná vzdálenost od lidských sídlišť a zemědělských ploch může nahrávat jejich znečištění, přesto však lokalita představuje vhodné podmínky pro budování studánek. Mokřady, tůně, prameniště, prameny a studánky zvyšují ekologickou hodnotu daného území. Jejich mimořádnost tkví v důležitém zastoupení v koloběhu vody, v krajinné a přírodní hodnotě, v nenahraditelnosti funkce ve stabilitě ekosystémů, v možnosti přežití chráněných, ale i méně významných živočišných a rostlinných druhů, v podílení se na snižování povrchového odtoku a zároveň ve zvyšování retenční schopnosti území.