Péče o přírodní rezervace (PR)

Ochrana přírody začala (mimo oblast Moravského krasu) věnovat Drahanské vrchovině (zejména v její severní části) větší pozornost až koncem 80. let, nejcennější lokality byly tehdy již bohužel zničeny či alespoň citelně narušeny. Postupně zde bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území, zejména k ochraně zdejších typických vlhkých luk (PR Pavlovské mokřady, PR Uhliska, PR Lipovské upolínové louky a další). Lesní společenstva bukového a jedlobukového vegetačního stupně pak chrání PR Durana a PR bučina U Suché louky. Ochranu by si zasloužily i některé další přirozené porosty, např. v okolí vrchu Holíkov u Boskovic či v údolí Luhy (v oblasti Vlčí skály). Zvláštní pozornost je třeba věnovat rozlehlým přirozeným porostům ve vojenském prostoru při východním okraji Drahanské vrchoviny (Repešský a Žbánovský žleb). V jižní části Drahanské vrchoviny byla v nedaleké době vyhlášena pouze PR Studnické louky. Za pozornost stojí i Přírodní park Rakovecké údolí s teplomilnou flórou a faunou, netypickou pro Drahanskou vrchovinu.

Prioritami ochrany přírody do budoucnosti zůstává ochrana vlhkých luk, zejména zajištění odpovídajícího hospodaření, ochrana některých ohrožených druhů organizmů (hořeček český, upolín nejvyšší, zevar nejmenší, kosatec sibiřský, jedle bělokorá, bekasina otavní, prstnatec májový atd.), zbytků přirozených lesních společenstev a zachování celkového krajinného rázu, zejména regulací výstavby. Velký význam Drahanské vrchoviny pro ochranu přírody střední Evropy ukázalo zařazení Moravského krasu a komplexu vojenských lesů při východním okraji vrchoviny (tzv. Drahansko) mezi tzv. jádrová území EECONET.

Drahanská vrchoviny má velký potenciál pro obnovu harmonické kulturní krajiny, představuje rekreační zázemí několika měst (Prostějov, Vyškov, Boskovice, Brno) a z hlediska cestovního ruchu je dosud neobjeveným regionem. V současné době máme jedinečnou příležitost usměrnit její další vývoj a zabránit živelnému využívání zdejší citlivé krajiny. Je třeba však v tomto ohledu rychle jednat. Tento krásný a dosud zapomenutý kout naší země si to jistě zaslouží.

Ukázka péče o přírodní bohatství Drahanské vrchoviny

Přírodní rezervace Studnické louky, která je současně v péči Barvínku

Předmětem ochrany je výskyt mozaiky stále vzácnějších a ohrožených rostlinných společenstev vlhkých eutrofních pcháčových (Calthion) a mezofilních ovsíkových (Arrhenatherion) luk v údolí potoka s výskytem chráněného druhu (CITES) prstnatce májového (Dactylorhiza majalis Rchb.) a dalších významějších druhů - hadí mord nízký (Scorzonera humilis L.), ostřice křivoklasá (Carex curvata Knaf), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica L.), kakost bahenní (Geranium palustre L.), prvosenka vyšší (Primula elatior (L.) Hill.). Ochranu zasluhuje také meandrující potok s břehovými porosty společenstva bažinných olšin (Alnion glutinosae.)

Charakteristika přírodních podmínek

Přírodní rezervace se nachází na územé Kojálské planiny, která je součástí geomorfologického celku Drahanská vrchovina. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 518 až 531 m. Území představuje 50 až 100 m široká niva potoka obklopená lesními porosty. Geologickým podkladem jsou spodnokarbonské (prvohorní) droby s vyšším obsahem železa, břidlice a slepence překryté deluviofluviáními sedimenty (ukládané splachem). Z klimatologického hlediska spadá území pod oblast mírně teplou s průměrnými teplotami v zimě -3 až -4 °C, v létě 17 až 18 °C.

Historie využívání území

Konkrétní využití lokality v minulosti není zcela známo. Z I. vojenského mapování vyplývá, že jižní část přírodní rezervace sloužila v polovině 18. století jako rybník (současná silnice vede po hrázi zaniklého rybníka). Ve druhé polovině 20. století byla louka nepravidelně kosena, koryto potoka záměrně narovnáno a meandry zaslepeny. Proto voda v době tání sněhu a dešťů z rezervace rychle odtéká, v letních i jarních měsících niva i koryto potoka často vysychá, obojživelníkům chybí tůně k rozmnožování. Potenciálním ohrožením flóry byla vedle hnojiv naplavených z polí také absence kosení s následným zarůstáním louky náletovými dřevinami i další přihnojování lokality dusíkem z rozkládající se stařiny. Expanzní rozšíření nitrofilních druhů jako např. tužebníku jilmového a kopřivy dvoudomé minimalizovalo výskyt původních druhů, tedy i chráněného prstnatce májového (Dactylorhiza majalis Rchb.). V roce 1999 zahájilo občanské sdružení Barvínek z nedalekého Podomí pravidelný management. Dobrovolníci každoročně louku kosí, redukují náletové dřeviny, biomasu odstraňují z lokality. V roce 2001 byl zpracován Plán péče na období 2002 – 2011 a následně vyhlášena Přírodní rezervace Studnické louky.

poznámka: v roce 2003 nebyl monitorován celkový počet

V roce 2005 počet kvetoucích rostlin (690 ks) prstnatce májového na celé ploše přírodní rezervace dosáhl ve srovnání s rokem 2001 (320 ks) více než dvojnásobného počtu. Nárůst o 116 % během 4 let potvrzuje pozitivní vliv managementu na četnost sledovaného druhu.

První ucelena mapy Moravy vznikly v 2. polovině 16. století. V polovině 17. století vznikala známá Komenského mapa. Müllerovo mapování z let 1708-1712, ze kterého byly po celé 18. století odvozovány další mapy. V historii mapování území Moravy jsou nejvýznamnější Vojenská mapování, která byla prováděna z ekonomických (mapování půd, katastrů atd.) a vojenských (mapovat svoje i cizí území). V letech 1763 – 87 bylo provedeno I. vojenské mapování – Josevské, v měřítku 1:28 800. Byly zmapování cesty (rozlišeny podle sjízdnosti), zděné budovy, kamenné mosty, pole, louky, pastviny a řeky. II. vojenské mapování – Františkovo bylo prováděno v letech 1809-1869. Jeho obsah byl shodný s mapami I. voj. mapování, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů. V letech 1870-1883 bylo provedeno III. vojenské mapování, v měřítku 1:25 000. Důležitým mapovým dílem jsou i mapy stabilního katastru, které byly vytvořeny v letech 1817-1843 a které jsou v měříku 1:2 880. Je v nich přesně geometrické zaměření, parcelní čísla, evidence nemovitosti. Rozlišeny jsou tyto druhy pozemků: pole, louky, vinice, pastviny, zahrady, lesy, vody, neplodná půda.

V současné době jsou veřejnosti dostupné tyto historická mapová díla na internetové adrese: http://oldmaps.geolab.cz/.