Tři smrky

Za dnešním velkým bunkrem u Podomí (z II. světové války) se lesní hranice lomí doleva. V místě hraničního lomu stávala ještě ve 20. a 30.  letech tohoto století  dřevěná dvojdílná brána, které se říkalo Rájecká. Další dřevěná brána stála při okraji ruprechtovského lesa ve vzdálenosti 250 metrů od brány Rájecké. Říkalo se jí brána Křtinská, protože touto bránou chodili podomští lidé do Křtin. Od bývalé Křtinské brány vede lesní cesta na tzv. Prostřední a odtud přes Cindrek (Kozí hřbet) a Daleké do Bukovinky a Křtin. Úsek lesní cesty mezi bývalou Křtinskou branou a Prostředními měří 1200 metrů.

Na Prostředních uprostřed lesů bývala až donedávna políčka, loučky a tzv. Koňské pastvisko. Jak vznikl název Na Prostředních?  Ruprechtovští měli troje luka. Ta nejbližší se táhla podél potoka Podomice – teče přes ruprechtovský rybník, nikoli Podomky – teče přes rájecký rybník.  Podomice pramení (severozápadně směrem od ruprechtovského rybníka) v blízkosti lesní hranice zaniklého Podomí. Nejvzdálenější luka se táhla v údolí podél potoka Rakovce.  Dodnes se jim říká Na Dalekých.  Třetí luka byla uprostřed mezi Dalekými a lukami podél Podomice, a proto se jim říkalo Na Prostředních.

Dnes z luk a políček Na Prostředních zůstala jen jediná louka, které  se říká U Tří smrků.  Smrky dal zasadit před 120 léty tehdejší majitel račického panství pan von Palm. Vzácné smrky, tyčící se uprostřed louky vzhůru jako obrovské katedrály, byly původně čtyři. Čtvrtý smrk byl kdysi zasažen bleskem a jeho zbývající dosud živá část, stojí při okraji lesa, který ze všech stran lemuje louku. Padl při bouřce v létě 2000.

Místu Na Prostředních se také říká Na Krchůvku nebo Na Barvínku. V lese za pahýlem čtvrtého smrku lidé při vyžínání nacházeli zvláštní vyvýšeniny pokryté barvínkem. Domnívali se, že jde o rovy dávno zaniklého hřbitova, patřícímu údajně starému Ruprechtovu. Tato vesnice prý vymřela cholerou a vrchnost dala vybudovat novou vesnici, dnešní Ruprechtov, na zdravějším místě. Pověst zčásti odpovídá pravdě. Nejedná se však o starý Ruprechtov, ale o zaniklou středověkou vesnici Vilémov, o kterém je v archivních materiálech jen jediná zmínka z roku 1563, a to již jako o vsi pusté. Na tak zvaných rovech dnes barvínek takřka nenajdeme. Ve skutečnosti nejde o rovy, ale o čtyřboké vyvýšeniny po domcích zaniklého Vilémova.