Staré Hradisko

Jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit na Moravě je bezesporu Staré Hradisko. Toto keltské oppidum na východním okraji Drahanské vrchoviny bylo nejdůležitějším keltským centrem na Moravě. Nachází se na ostrohu sevřeném hlubokými údolími poblíž dnešní obce Malé Hradisko. Bylo opevněno několik m vysokým valem.

Opevnění ohraničuje celkovou plochu 37 ha, ta je navíc rozdělena vnitřním příčným valem na dvě části. Konstrukce hradeb se nelišila od jiných středoevropských oppid – vnější stranu tvořila zeď z nasucho kladených kamenů (v ní byly kolmo zapuštěny trámy), za zdí byl hlinitý násep s kameny. Uvnitř stály polozahloubené domy ze dřeva a hlíny. První archeologický výzkum zde proběhl ve třicátých letech, zatím poslední pak v letech osmdesátých. Nálezy umožnily datovat oppidum do přelomu 2. a 1. stol. př. n. l. (mladší doba laténská) (Sklenář, K. et al.,1993). Keltové zde již tehdy zpracovávali železnou rudu, vyráběli keramiku točenou na hrnčířském kruhu či tavili sklo pro výrobu skleněných šperků. Na Starém Hradisku je doložena též ražba mincí. Zdejší oppidum bylo významným centrem dálkového obchodu, což dokládají nálezy jantaru, který se sem dostal po tzv. jantarové stezce, vedoucí od Baltu moravskými úvaly k Jadranu. Jantaru zde Keltové zanechali tolik, že se zde později i těžil. Díky tomu je Staré Hradisko zaznamenáno i na Komenského mapě Moravy z roku 1627 jako „Hradisko, ubi myrrha effoditur“ (Hradisko, kde se nachází jantar).