Přírodní rezervace bučina U Suché louky

Jde o poměrně rozsáhlý zbytek přirozených porostů s převahou buku, místy příměs smrku, modřínu a ojediněle i jedle a klenu. Nachází se mezi Malým Hradiskem a Bukovou. Má velký význam pro sběr osiva buku. Území bylo v minulosti znehodnoceno výsadbami smrku a je vůbec dosti zasaženo těžbou. Buk se zde však výborně zmlazuje (alespoň v některých částech) a proto má toto území dle mého názoru dobrou budoucnost. Druhová skladba je oproti původní jen málo pozměněná. Typologicky se dle mého názoru jedná převážně o svěží jedlové bučiny (Abieto – Fagetum), na kamenitých svazích údolí Okluky porosty patrně inklinovaly ke klenovým bučinám. Relativní bohatost substrátu a značné prosvětlení některých porostů přináší problémy se zabuřeněním, ztěžujícím přirozené zmlazení. Botanicky je území poměrně chudé, bez významnějších druhů. Za zmínku stojí jen výskyt mařinky vonné (Asperula odorata) (hojná v jádru CHÚ) či kostřavy nejvyšší (Festuca altissima).

Další hospodářské využití území by se mělo zaměřit na maximální podporu přirozené obnovy buku (což povede i k vylepšení prostorové struktury porostů), postupné omezení podílu nepůvodních dřevin, konkrétně smrku (v původní dřevinné skladbě tvořil maximálně ojedinělou příměs) a modřínu (nepůvodní, všeobecně velmi vhodný jako příměs bukových porostů, ale v rezervaci by se nepůvodní druhy vyskytovat neměly). V rámci ochranářských aktivit by bylo vhodné ve spolupráci s lesníky zajistit podsadbu jedle.