Geologie Drahanské vrchoviny

Sledovaná oblast leží na hranici dvou základních regionálně - geologických jednotek střední Evropy, Českého masívu a Západních Karpat. Na Drahanské vrchovině převládají prvohorní (karbonské) horniny usazené (sedimenty). Sousední Vyškovská brána a Ždánický les jsou tvořeny sedimenty třetihorními. Na velké části území jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny. Nejčastěji lze tedy pozorovat horniny usazené, s vyvřelými a přeměněnými se můžete setkat pouze v hlubokých vrtech a v podobě valounů v odkryvech prvohorních slepenců. Diskuse odborníků o geologickém vývoji a vývoji reliéfu (tvaru) krajiny v oblasti nejsou ještě úplně uzavřeny a v budoucnosti se mohou změnit především názory na nejstarší období.

Prvohory

Zóna, do níž patří i oblast střední Moravy, se utvářela hlavně v prvohorách během variského vrásnění, které bylo vyvoláno kolizí kontinentů Laurasie (později se rozpadla na Severní Ameriku s Grónskem a Eurasii) a Gondwany (později se rozpadla v Jižní Ameriku, Afriku, Austrálii a indický subkontinent).

Před variským vrásněním byla pravděpodobně celá oblast byla v této době pod hladinou moře a těsně při jeho západním okraji se zdvihalo poměrně vysoké pohoří snad srovnatelné s Alpami. Bylo složené z hornin, které se dnes objevují v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny. Odtud byly pravděpodobně tekoucími vodami přinášeny valouny (granulity, ruly a jiné horniny) až do zdejšího mělkého moře (největší známý valoun na Vyškovsku je složený z granulitu a má delší rozměr než dva metry). V menších hloubkách blíže pobřeží sedimentovaly hrubozrnné slepence (hrubé zaoblené částice nad 2 mm, stmelené různým tmelem), ve větších hloubkách a dále od pobřeží pozvolna sedimentovaly droby (středně velké úlomky 0,05 - 2 mm), nejdále od pobřeží jako kal z nejjemnějších částeček zvětralých hornin se usazovaly břidlice. V době vzniku nejstarších prvohorních sedimentů (tzv. kulmu - vzniká v karbonu) bylo v této části Evropy tropické až subtropické podnebí a v blízkosti probíhal rovník. Při variském vrásnění bylo dno moře (včetně sedimentů) vyzdviženo, zvrásněno a rozlámáno. Sedimenty byly postupně tlakem nadložních vrstev a tmelem zpevněny v horniny, které místy obsahují i drobné proplástky černého uhlí. Typickými zkamenělinami zdejších prvohorních hornin jsou rostliny z přímořských močálů, např. různé přesličky, plavuně, kapradiny. Stromovité typy plavuní dosahovaly výšky až 15 m a byly rozšířeny hlavně na severní Moravě. Z živočišných fosílii mají význam hlavně hlavonožci, dále mlži a lilijice, trilobiti jsou vzácní. Velmi časté jsou stopy po činnosti organismů. Naleziště zkamenělin jsou především v okolí Opatovic, Pístovic a Račic. Ve Vyškovském muzeu je ke zhlédnutí otisk stonku plavuně rodu Lepidodendron - v drobě, část kmene přesličky, trilobit Archegonus moravicus. zástupce mlžů v kulmských břidlicích (vše z lokality Opatovice). Oblast vyškovského okresu je velmi chudá na zajímavé nálezy nerostů. V kamenolomech Opatovicích, Lulči, Račicích i jinde se vzácně objevují žíly kalcitu (krystalizovaný vápenec). Na lokalitě Stříbrná u Podivic měl být dokonce těžen galenit jako ruda stříbra, na starých haldách ale nebyla nalezena ani stopa. V tmavých břidlicích se místy objevují zrna pyritu (kyz železný). Ve valounech slepenců lze běžně nalézt zrna granátu.

Druhohory

V druhohorách byla velká část území pravděpodobně souší stále s tropickým a velmi vlhkým klimatem. Povrch Drahanské vrchoviny zvětrával a postupně byl zarovnáván. V této době snad vznikaly tzv. sluňáky typické pro oblast Drahanské vrchoviny. Jde o bloky (až 1 m dlouhé) žlutohnědých zkřemenělých pískovců, které v důsledku své velké tvrdosti odolaly zvětrávání.

Třetihory

Na přelomu druhohor a třetihor došlo ke kolizi africké a euroasijské pevninské kry. Alpínským vrásněním vznikla mladá pohoří, např. Alpy, Karpaty a Himálaj. Na Drahanské vrchovině pokračovalo i ve starších třetihorách zarovnávání povrchu a zařezávání říčních toků, v oblasti Vyškovské brány a Ždánického lesa sedimentovaly písky a jíly. V mladších třetihorách poklesla Vyškovská brána a pokračovalo prohlubování říčních údolí. Pak následoval přes tato území několikerý přestup moře. Mořské zálivy sahaly hluboko na území Drahanské vrchoviny. Zřejmě z této doby se dochovaly na jejím jižním okraji zbytky vápencových mechovkových útesů (u Podbřežic a Kroužku, mechovka - bezobratlý živočich s vápnitou schránkou). Téměř do konce třetihor zde trvalo teplé tropické podnebí, a tehdejší flóra se blížila dnešní Indii a východní Asii. Teprve koncem třetihor se klima mění k mírnému i rostliny a živočichové se podobají současnému stavu. Na rozhraní třetihor a čtvrtohor (asi před 2 mil. let) byl reliéf krajiny velmi podobný dnešnímu. Měnily se ale směry některých vodních toků, např. Rakovec se původně vléval do Hané, řeka Morava tekla k jihu podél okraje Drahanské vrchoviny Vyškovskou bránou a vlévala se do Svitavy u Brna. Asi před 400 tis. let došlo v oblasti Vyškovské brány k výzdvihu, otevřela se Napajedelská brána a Morava začala téct zhruba dnešním korytem..

Horniny starších třetihor se vyskytují především ve Ždánickém lese. Ve srovnání s prvohorními jsou většinou méně zpevněné, tzn. že lehce zvětrávají a rozpadají se. Převládají vápnité pískovce až jílovce, slínovce a typickou horninou jsou menilitové rohovce z okolí Otnic, Kobeřic a Mouchnic. V povodí Litavy ve složkách vápnitých břidlic jsou časté šupiny a zbytky koster třetihorních ryb (Clupea, Lepidopus) - což jsou první doklady o výskytu obratlovců v regionu. Starší třetihory jsou také velmi chudé na nerosty.

Horniny z mladších třetihor jsou hlavně ve Vyškovské brázdě a objevují se i na Drahanské vrchovině. Jsou ještě méně zpevněné. Převládají písky až štěrky, jílovité horniny a organogenní vápence (výchozy u Podbřežic a Kroužku). Hojné jsou hlavně vápnité schránky mořských živočichů, ze zbytků obratlovců jsou známy zuby žraloka. Z nerostů je významný pouze sádrovec, vytvářející dokonalé krystaly uložené v jílu (okolí Kobeřic). V Lulči ve slínu jsou často nalezení lastury ústřic.

Čtvrtohory

Čtvrtohorní horniny jsou rozšířené především v údolí významnějších vodních toků ale také na závětrných stranách svahů. V meziledových dobách bylo podnebí blízké dnešnímu.

Nejčastějšími čtvrtohorními horninami jsou štěrky a písky z říčních teras, větrem naváté spraše (dosahují mocnosti až 17 m) a velmi vzácné travertiny (odrůda vápence). V horninách čtvrtohor nacházíme četné důkazy o existenci organismů. Typické jsou hlavně zbytky kostí obratlovců, např. kosti mamuta, srstnatého nosorožce, jeskynního medvěda a řady dalších jsou známy především z Moravského krasu. V horninách starších čtvrtohor nacházíme důkazy o činnosti člověka. V muzeu ve Vyškově je doložen nástroj člověka neandrtálského ze starší doby kamenné (starší čtvrtohory) - z cihelny v Dědicích.

Ve štěrcích říčních teras lze vzácně nalézt valouny křemene, chalcedonu a různých typů rohovců (pravěký člověk je používal k výrobě nástrojů). V píscích pak malá zrnka granátů. Travertin se vzácně objevuje u Heršpic.

Významným geologickým činitelem se od středověku stal i člověk.

Nerostné suroviny

Rudy byly v této oblasti těženy jen výjimečně a těžba měla jen velmi malý hospodářský význam. Těžba stříbronosného galenitu na Stříbrné u Podivic nebyla prokázána. Jen omezený význam měla těžba limonitu (málo vydatná železná ruda) v Křižanovicích v 80. letech 19. století podobně jako těžba sádrovce (hydratovaný síran vápenatý) v Kobeřicích u Slavkova ve 40. letech 19. století.

Stavební suroviny

Poměrně značný význam měla a má i dnes těžba kameniva v několika kamenolomech na okraji Drahanské vrchoviny, i když v současné době je v těžbě jen několik lomů, např. Luleč, Opatovice, Olšany. Těží se převážně droby. Vytěžený kámen se používá při stavbě silnic, železnic, v malé míře pro účely stavební (např. základy a část zdiva ZŠ Podomí) a kamenické. Obroušenými drobovými kostkami bylo dříve vydlážděno vyškovské náměstí, kamenolom v Lulči dodával po dlouhou dobu dlažební kostky pro městskou dlažbu v Brně. Tmavé prvohorní jílovité břidlice se používaly k výrobě brousků, tvárnic, gramofonových desek, v průmyslu barev a v malé míře i na pokrývání střech, zejména historických budov. Značný význam měla a dosud má těžba cihlářských surovin, spraší a sprašových hlín (Ivanovice, Dědice, Pustiměř).

Ropa a zemní plyn

V současné době se těží z několika vrtů při jižní hranici vyškovského okrasu v okolí Klobouček, Mouřínova, Nevojic a Rašovic. Zdejší ropa je velmi kvalitní a používá se v lékařství nebo kosmetice.

Geologická exkurze v povodí Malé Hané

Údolí Malé Hané je zlomového původu prvohorního stáří (kulm). Hrubozrnné slepence lze sledovat v hradním příkopu u zříceniny hradu Stagnova (lidově Hrádek), droby např. v bývalém malém lomu u Podomí (odkud byly použity jako zdivo při stavbě ZŠ Podomí) a břidlice (sestávají z velkého množství rovnoběžných ploch, které se při úderu od sebe odlučují) při horním toku Malé Hané u Márovy skály.