Vodstvo
Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Je velmi chudá na povrchové vodní zdroje a na zásoby podzemních vod, jejichž hladina poklesla mimo jiné i v důsledku odvodňování velkého počtu podmáčených luk.
Drahanská vrchovina nemá velké toky, neboť se jedná o pramennou oblast tvořící rozvodí (rozhraní mezi dvěma povodími) řeky Moravy a Svratky. Drobné potoky jsou odváděny říčkou Hanou a Hloučelou do Moravy, Litavou a Svitavou do Svratky; Dunajem pak do Černého moře. Říčka Haná vzniká spojením dvou potoků, Velké a Malé Hané. Velká Haná sbírá své vody v katastru obcí Drahany, Studnice, Nové Sady, z části Rychtářova, Lhoty a Hamilton. Malá Haná má své zdroje v katastru obcí Krásensko, Kulířov, Podomí, část Studnic, Opatovice, Pařezovice a část Rychtářova. Povodí obou toků jsou značně zalesněná a mají horský charakter. Pod Malenou západně od Ruprechtova pramení potok Rakovec. Teče romantickým údolím k Račicím a Pístovicím a ústí do Litavy. Část Podomí a část Krásenska je odvodňována Jedovnickým potokem přes Křtinský potok a Svitavu do Svratky.
Rybníky byly budovány již ve středověku. Staré mapy a listiny dokazují, že ještě před dvěma staletími byl na Drahanské vrchovině daleko větší počet rybníků než dnes. Byly zbytečně rušeny, aby se získala orná půda, ale zapomnělo se, že mají vliv na mikroklima (podnebí regionu) okolní krajiny. V údolí vodních toků lze nalést stopy po rybničních hrázích. Příkladem mohou být pozůstatky v místě zaniklého velkého podomského rybníka, který se rozkládal mezi jižním okrajem Podomí a dnešním Rájeckým rybníkem (přesná poloha znázorněna na mapě pomístních jmen). Velký podomský rybník byl vybudován pravděpodobně již ve druhé polovině třináctého století současně s vesnicí Podomí. Račická vrchnost jej zrušila po roce 1803. Na jeho ploše vznikly kaluže a malé rybníčky. Proto vznikl název „Na Rybníčkách“. Kromě velkého podomského rybníka zanikly v katastru Podomí a zaniklého Hamlíkova rybník u Boří, mlýnská nádrž u bývalého koupaliště, Gundlův rybník ve Žlíbkách na počátku Hluboka a velký hamlíkovský rybník, obhospodařovaný ještě v XVIII. století ruprechtovským vrchnostenským dvorem. O Rájeckém rybníku, který trvá dodnes, čteme první zprávy až v XVIII. století. Rozkládá se v překrásném lesním prostředí asi 400 m jižně od Podomí. Jelikož v Podomí nebyla doposud zřízena čistička odpadních vod, je rybník značně znečištěn a tedy nevhodný ke koupání.
Pitná voda a minerální prameny
Zásoby podzemních vod jsou zcela nedostačující a často znečistěné. Jsou doplňovány povrchovými vodními zdroji, kde probíhá finančně velmi nákladná úprava vody.
Na dolním toku Malé Hané se rozkládá významná Vodní nádrž Opatovice. Do provozu byla uvedena v roce 1972. Hlavním účelem stavby je hromadění pitné vody pro skupinový vodovod Vyškova a Bučovic (zásobuje asi 30 % obyvatel okresu Vyškov), dále zajišťování minimálního průtoku řeky Moravy, v případě přívalu dešťových srážek snižování povodňových průtoků. Zatopená plocha : 70,51 ha. Celkový objem: 9,867 mil. m3. Povodí Malé Hané proto spadá do pásma hygienické ochrany Opatovické nádrže.
Artézský pramen v Rakoveckém údolí svědčí o dvojím zaplavení údolí třetihorním mořem. Zvodnělé štěrkopísky byly z horní i dolní strany uzavřeny nepropustnými jíly. Proražením horní vrstvy jílů stříkala voda podle zákona o spojených nádobách do výšky hladiny podzemních vod. Dnes je pramen odčerpáván vodovodem pro Ježkovice a Ruprechtov.
Zcela unikátní je vodní zdroj Tipeček v Rudici v Moravském krasu. Výzkum jeskyňářů v oblasti Rudického propadání se nesoustředil pouze na hlavní tok Jedovnického potoka, ale také na boční přítoky. Po překonání balvanitého závalu v přítoku Tipeček na jaře 1976 objevili speleologové (jeskyňáři) 150 m nových jeskynních prostor. Jednalo se o úzké puklinové chodby s několika malými vodopády. Jelikož obec Rudice trpěla nedostatkem vodních zdrojů (písčité a vápencové podloží), vypracovali jeskyňáři po dlouhodobém měření vydatnosti a kvality krasového pramene Tipeček projekt na zbudování dalšího zdroje pitné vody pro Rudici. Byl odvrtán hyhrogeologický vrt do hloubky 137 m, který měl narazit na zmíněné prostory. Vlivem složitých geologických podmínek se však odchýlil od svislice a chodbu minul o 3 m. Pomohli amatérští jeskyňáři, kteří vyrubali rozrážku k vrtu a v řečišti přítoku vybudovali betonovou hráz. Tím část chodby Tipeček změnili na vodní nádrž. Do vrtu bylo zapuštěno ponorné čerpadlo, které dopravuje velmi kvalitní vodu do vodojemu v Rudici a odtud ke spotřebitelům. Tato akce nemá v České republice obdoby.
Nejbližší pramen minerálních vod se nachází jižně od Drahanské vrchoviny, poblíž Slavkova. Hořká voda vznikající rozpuštěním síranů se od roku 1908 čerpá z mělkých kolem 2 - 3 m hlubokých studní v polích u Šaratic. Odstraňuje zažívací potíže.
